Jmenuji se David Klíma a přišel jsem na setkání Klubu přátel Šestky (KPŠ) do Dykovy ulice v roce 2008 přesně v ten okamžik, kdy byla sepsána tzv. Deklarace a tak jsem se zcela nevinně stal jedním z formálně zakládajících členů KPŠ. „Hlavními hrdiny“ v této šťastné věci však byli Milan Březina, Libor Pátý, Naděje Tondlová a Peter Duhan. Dnes píšeme rok 2019 a KPŠ v podobě Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAP), do které přešel po zrušení Českého rozhlasu 6, Českého rozhlasu Leonardo a Českého rozhlasu Rádio Česko, za vzniku Českého rozhlasu Plus, stále existuje a aktivně se schází nejen s tvůrčími pracovníky rozhlasu na přátelských setkáních v budově rozhlasu na Vinohradské ulici v Praze, ale v malém počtu také interně pravidelně každý měsíc.

Možná se mýlím a možná je vše jinak, zdá se mi však z mého úhlu pohledu, že KRAP díky skutečnosti, že je iniciován přímo angažovanými posluchači, je imunní vůči modernizaci, optimalizaci a aktuální společensko-politické angažovanosti. A proč si toto myslím? Protože Klub Vltava, Klub přátel Dvojky, Klub Českého rozhlasu Brno, Klub Českého rozhlasu Sever … jsou již (ne)zapomenutou minulostí, jsou mrtvé, nefungují, z rozhlasu již není zájem o aktivitu v tomto směru … o aktivitě jejich členů vím pramálo, proto si odpustím takové ohodnocení. Jednoznačně však

Klub rozhlasové analytické publicistiky čítající již více jak 10 let stovku členů, je, na rozdíl o všech ostatních kdy existujících posluchačských klubů v Českém rozhlase, ať byly vybudovány a fungovaly pro jakékoliv důvody a účely (jistě by stálo za porovnání důvod vzniku a forma fungování Klubu Vltava vs. Klubu Dvojky), v roce 2019 ještě stále existující a skutečně fungující společenství aktivních a přemýšlivých posluchačů.

Přijměte tento text jako mé osobní zamyšlení se nad dneškem a nad minulostí. Čtěte jej též jako formu nostalgické vzpomínky. Zkritizujte jej jako zpátečnický. Oceňte jej jako způsobem autora vlastním popisující skutečnost. Avšak nejdůležitější by mohlo být, abychom se my všichni sledující diskuzní fórum ( https://krap.forumczech.com/), blog ( https://krap2014.blogspot.com/), Facebook ( https://www.facebook.com/groups/181770758516236/) či webovou stránku ( https://plus.rozhlas.cz/klub-posluchacu-7206152) zamysleli nad tím, proč tam i tady jsme a že jsme to dnes již jenom my, kteří zůstáváme a je proto jen na nás, umře-li i KRAP po vzoru ostatních posluchačských klubů Českého rozhlasu, nebo zůstaneme trvalým poctivým názorově skutečně pestrým zrcadlem tvůrčím pracovníkům rozhlasu a naše společná setkání zůstanou vítaným společenským přátelským zážitkem posluchače a tvůrce. Jsem si totiž jist, že jsme to dnes především my, kdo dáváme přednost názoru, že hloubka a přesah pořadu je užitečnější, než podléhání moderním trendům. Za sebe jsem si udělal závěr již nyní: v KRAPu bych rád zůstal i v dalších letech a byl v něm co nejvíce platným členem. Zůstanete se mnou?

David Klíma, dlouholetý člen klubu, člen jádra, koordinátor