Tento díl Tématu Plus jsem poslouchal a souhlasím s jeho hodnocením i s uvedenými návrhy na změnu v zaměření pořadů Plusky.

Dějepis je mým koníčkem od dětství, poslouchám rád pořady o dějinách. Jejich cílem by ale mělo být počení pro dnešek a zítřek. Jak se chovat nyní, jak se vyvarovat starých chyb a pod.

Pořady ČRo Plus poslouchám spíš výběrově z rozhlasového archivu a tento díl pořadu Téma Plus jsem si také před několika dny poslechl. Osobně jsem se z něj ale mnoho nového nedozvěděl, protože životní příběh pana Vladimíra Dzura a souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii už znám, a to právě díky ČRo Plus, protože v roce 2018 vysílal v Radiočetbě knihu vzpomínek V. Dzura. Byla to tehdy jedna z nejpoutavějších četeb a dokonce tehdy na přání posluchačů prodloužili on-line poslech v rozhlasovém archivu: Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel. Démoni balkánské války a světská spravedlnost | Plus (rozhlas.cz). Přiznám, že tehdy to bylo poprvé, co jsem slyšel jméno Dzuro. Jeho paměti mi pomohli oživit a ucelit znalosti o dění v bývalé Jugoslávii. Nyní rozhlas zařadil pořad kvůli výročí některých událostí v bývalé Jug. v r. 1991, viz: ▶ „Ale vy ho přece nemůžete zastřelit.“ Jak se líčí na válečného zločince - iDNES.cz. Stejně jako při vydání knihy pamětí v r. 2018, i nyní V. Dzoro udělal kolečko po různých médiích, nejen pořad v ČRo Plus, ale i hostem v pořadu ČT Interview: 5. prosinec - Interview ČT24 | Česká televize (ceskatelevize.cz) a jinak sed po něm a tématu jugoslávských válek zase slehne na čas země. Ano, i já souhlasím, že se zbytečně upíná příliš pozornosti na nacismus a komunismus v dějinách českých zemí 20. století a málo se reflektují události cca 1990-2010. Tomu i rozumím, éra nacismu a komunismu je vcelku přehledná a jasná (co je dobro a co zlo), svět po Studené válce po r. 1989 je mnohem komplikovanější a někdy je to leckdy menší zlo vedle většího zla, konečně i proto dnes žijeme ve facebookově nahlíženém světě, kdy si každý jede "svou zaručenou pravdu". Že se mnohem více nepřipomínají události po roce 1989 je ale ostudné, to je jako kdyby se v roce 1948 v Československu lidé zabývali jen minulostí českých zemí do rozpadu Rakouska-Uherska v r. 1918 a úplně ignorovali témata mezi lety 1918-1945, která ale nejvíc ovlivňovala, co se v roce 1948 dělo. Někteří lidé/historici dokonce spočetli, že ve školách a na veřejnosti se i z 20. století neustále propírá jen několik málo (až demokratickým režimem v ČR zbožštěných) témat - asi 5-10 a ostatní se neřeší, těmi tématy jsou: rok 1918 a vznik ČSR s důrazem na Masaryka (všimněte si, že úplně minimálně je v této souvislosti připomínaný Čechy Štefánik), 2. světová válka s důrazem na utrpení Židů a před pár lety ještě i na česko-německé vyrovnání s poválečným odsunem/vyhnáním sudetských Němců, tzv. Vítězný únor v roce 1948 i s následnými represemi 50. let (hlavně s úmrtím M. Horákové), rok 1968 a hlavně 1969 s důrazem na Jana Palacha (ani ne tak na Pražské jaro, které už dnes nijak moc nerezonuje ve společnosti), uctívaný 17. listopad 1989 (zahleděnost do vlastního dvorku s malou schopností a zdůrazňováním, že komunistické Československo byla středoevropská Severní Korea - všude se v r. 1989 režimy hroutili, jen u nás se čekalo a čekalo, až teda nakonec Listopad), a rok 1993 a rozpad Československa (který tak nějak z dnešního pohledu proběhl, ale na rozdíl od roku 1918 chybí vzniku ČR nějaký větší příběh: prostě 2 spolu nechtěli být, tak se rozdělili, ale v tom není nic směřujícího do budoucnosti toho vzniklého státu). Všechna tahle témata jsou zaměřena "česky" (dokonce ani ne moravsky a slezsky), až pragocentristicky. Poznámka na okraj: nedávno jsem jako učitel dějepisu debatoval s žáky 9. třídy o tématu sčítání obyvatel v Československu ve 20. století s důrazem na to, jak sčítacích archů s přihlášením se k židovské národnosti, čehož využili nacisté za Protektorátu: Historie sčítání lidu na území České republiky I. | ČSÚ (czso.cz), a bavili jsme se i o současných sčítáních a řada mých žáků nemohla pochopit, proč si jako rodák z Moravy po letech života v Praze stále uvádím národnost moravská a co to vlastně je "moravanství", pro ně z pohledu Pražanů a Středočechů je ČR (Čechy, Morava, Slezsko) obývaná Čechy. I dějiny a dějepis vyprávíme "česky" a mezi hlavními tématy není soužití českých obyvatel s německými (které tu bylo od středověku až do roku 1945) ani soužití Čechů a Slováků v Československu, ani se moc dnes už neřeší dějiny Cikánů/Romů, spíš se klade důraz na gender, na roli žen a ženská téma, nebo na dějiny architektury (továren/průmyslu); zcela jako téma zapadlo husitství vyzvihované komunistickým režimem. Prostě si to bez ohledu na dění v okolním světě děláme pohodlné, nekonfrontujeme různé pohledy na dějiny, hledáme jen "ten jeden správný", a těch, co by nám do tohoto vidění světa mohli kecat, se zbavujeme - "čeští" Němci, kteří by nám připomínali společné dějiny a potýkání, byli vyhnáni po 2. světové válce, se Slováky jsme se neshodli, tak se republika rozdělila a problémy byli rázem pryč, Cikány/Romy si dlouhá léta připomínáme jen jako vysavače sociálních dávek, bez přínosu naší společnosti. Závěrem dodám, že konečně i to se mi na našem Klubu líbí, že sdružuje lidi různých profesí, různého věku i různých /politických) názorů a že se i my v Klubu snažíme a musíme snažit si vzájemně porozumět, a třeba pracovní setkání v jádru klubu (zvláště v éře Libora Pátého a v mých klubových začátcích = cca 2010-1015), pro mě byla a jsou inspirativní školou života, naučil jsem se naslouchat, respektovat pohled jiného, sdělit svůj názor, pracovat ve prospěch celku i pro svou radost...