Pamatujete na nadčasové páteční komentáře Jiřího Ješe (1926-2011) zaznívající na konci pořadu Názory a argumenty tehdejší stanice Český rozhlas 6? Moudré komentáře a glosy, originální jako ty nedávno zesnulého Jiřího Stránského (1931-2019) vysílané na stanici Český rozhlas Plus. V úctě k dílu i životu Jiřího Ješe uděluje každoročně neformální Kruh přátel Jiřího Ješe Cenu Jiřího Ješe (především za rozhlasový komentář). Laureáty se v minulosti u příležitosti Ješova data narození 19. 6. stali Lída Rakušanová (2012), Petr Příhoda (2013), Jan Macháček (2014), Petr Holub (2015), Alexandr Mitrofanov (2016), Jiří Berounský (2017), Jefim Fištejn (2018) – a letos Kristina Vlachová. Nenechme se mýlit, jde sice především o režisérku a autorku televizních dokumentů, ale k rozhlasu má více než blízko, byla spolupracovnicí rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Duší i organizátorem Kruhu a Ceny je mimo jiné rozhlasový komentátor Radko Kubičko, na jehož facebooku lze najít informace o laureátech.

Při aktualizaci historie Českého rozhlasu, třeba v nějaké tištěné nebo elektronické publikaci ke 100. výročí československého a českého vysílání v roce 2023, by Jiří Ješ, Kruh přátel i Cena měli být zmíněni.

Jakou ambici mají současní komentátoři Českého rozhlasu, především na stanici Český rozhlas Plus? Zasáhnout názorově co nejvíce posluchačů? Vybudit polemiku? Odvést jen poctivý pracovní výkon? Získat zmíněnou Cenu či inspirovat se Ješem by mohlo být výzvou pro mladší i starší komentátory veřejnoprávního Českého rozhlasu. Víc než o kvantitu by mělo podle mě jít v komentářích o kvalitu a hloubku. I náročný posluchač přeci zaslouží rozhlasovou „krmi“. Máte nějakého „favorita“, kterému by Cena mohla být udělena?

Doba je samozřejmě zrychlená, vše se zkracuje, čas předlistopadových 10minutových komentářů na stanici Svobodná Evropa je pryč, v tom nejsem nostalgikem a vzhledem k věku ani pamětníkem, ale zodpovědní pracovníci Rozhlasu by měli být realisté, na ploše přibližně 3 minut hlubší komentář nevykouzlí snad ani David Copperfield (viz pořad Názory a argumenty), místo o hlubokou orbu půjde spíš o podmítku. Přitom by bylo ideální, kdyby v úvodu komentáře vždy zazněla krátce fakta, která jsou komentována.

Jsou současní zvláště mladší komentátoři samouky nebo mají dávné či současné vzory? A kdo jimi je? Je rozhlasový komentář spíše řemeslným útvarem nebo spíše uměním? Pro inspiraci – k poslechu i četbě (protože vyšly i v knižní podobě – a to hned ve třech svazcích) – Ješovy komentáře vřele doporučuji.

(rozšířená verze čtenářského ohlasu, která byla otištěna v Týdeníku Rozhlas)
Roman Elner